Facebook Instagram


Hlavní stránka > Aukce > 56. aukce starožitností a uměleckých předmětů > Kaštanová alej

A56/003

↑ Zpět na položky « »

Jaroslav Krupka (1884-1947)

KAŠTANOVÁ ALEJ

1919 Höchheimerův gumotisk v barvě Kaselské hnědi, původní autorský pozitiv. 193x166 mm (196x173 mm). Verso tuší a pastelkou podpis autora a popis techniky datací "Ing. J. Krupka / Höchheimerův gumotisk z r. 1919". Předkládaná fotografie je raritní ukázkou rané tvorby Jaroslava Krupky z mezidobí mezi prvním větším úspěchem na výstavě KFA v Hradci Králové v roce 1918 a samostatnou výstavou v Praze v roce 1924. Většina Krupkových prací z 20. let je vyvedena technikou bromolejotisku, tato fotografie je o to vzácnější, že se jedná o gumotisk, kterých se v Krupkově tvorbě dochovalo jen pár. Lehce poškozený levý okraj (mimo obrazovou plochu) - 2x ca 2 mm. Stav A/B.

Významný amatérský fotograf první republiky, povoláním železniční inženýr, letitý předseda SČKFA. Fotografii se začal věnovat v Hradci Králové, kde také v roce1918 poprvé vystavoval v rámci výstavy klubu fotografů amatérů. Již zde se zařadil mezi nejoceňovanější vystavovatele. V roce 1919 se přestěhoval do Prahy, kde se stal členem a později starostou Českého klubu fotografů amatérů a v roce 1928 se ujal mnohaletého předsednictví ve Svazu českých klubů fotografů amatérů. V archivu ČKFA je uloženo 117 Krupkových pozitivů. Patřil k představitelům piktorialismu a zastáncům ušlechtilých tisků, zejména bromoleje. Už ve své době byl označován za nejlepšího tvůrce bromolejotisků, který v amatérské obci nemá konkurenta. Zaměřoval se na krajinářskou fotografii a náladové snímky staré Prahy. Díky svému zaměstnání na dráze jezdil po celé republice a pořádal ve fotoklubech odborné přednášky. Co do počtu přijatých obrazů byl jedním z našich nejvíce vystavovaných fotografů v zahraničí v meziválečném období. Jeho práce byly často reprodukovány v dobovém tisku a oceněny mnoha cenami na českých i zahraničních salonech. Spolu s Vladimírem Jindřichem Bufkou a "raným Drtikolem" je Krupka považován za našeho nejlepšího představitele secesního piktorialismu. O jeho významu v Československu první republiky svědčí i fakt, že mu byla jako druhému fotografovi po Drahomíru Josefu Růžičkovi uspořádána samostatná autorská výstava, a sice v prosinci 1924 v ČKFA v Praze.


Kontaktní údaje
Váš dotaz