Jan Štursa (1880-1925)

SPÍCÍ DĚVČE

Čechy, Praha, Umělecká plastika Nusle 1909 (návrh) Plastika dekorativně stylizovaného sedícího dívčího aktu na vyšším skalnatém soklu. Pálená patinovaná hlína. Ve sbírkách Národní galerie se nachází exemplář této plastiky provedený v bronzu (v. 15 cm). Dílo lze podle P. Wittlicha považovat za přímý ohlas návštěvy A. Bourdella v Praze a ve Štursově ateliéru. V reakci na mistrovy připomínky jsou na rozdíl od předcházejícího Melancholického děvčete je zde kompozice stavěna jasně a tělesné proporce jsou stejnoměrné, přičemž zůstává zachováno oblíbené symbolistní téma "poetického" spánku. V. 39,5 cm. Rytá sign. "ŠTURSA" na plintu, vtlač. zn. „UMĚL. PLASTIKA NUSLE", ryté č. "6/43". Stav A.

Jan Štursa - český sochař, jeden z nejvýznamnějších tvůrců moderního českého sochařství. Studoval v Praze na Akademii výtvarných umění v ateliéru J. V. Myslbeka, později byl sám na AVU pedagogicky činný. Pro jeho ranou tvorbu je příznačné ovlivnění secesním symbolismem, snaha o poetické vyjádření lidského nitra a pocitů melancholie, do tohoto období patří práce Před koupelí, Appassionato či Puberta. Doslova ikonické ztvárnění životních pocitů nastupující umělecké generace představuje Melancholické děvče (1906). Dívky a ženy představovaly umělcovu velkou inspiraci, od lyrického pojetí se posunul k smyslově erotickému a civilistnímu. Po první světové válce reagoval na tragické zážitky z fronty. Kromě díla Raněný (1921) vytvořil skupinu Pohřeb v Karpatech (1917). V posledních letech svého života se věnoval převážně portrétní tvorbě.