Bohumil Kafka (1878-1942)

OBJETÍ LÁSKY A SMRTI

Model náhrobní plastiky Josefa Kaizla na pražském vyšehradském hřbitově, olovo, v. 24,5 cm, š. 38,5 cm. Umělci na této prestižní zakázce velmi záleželo, neboť objednavatelkou byla vdova po Josefu Kaizlovi (1854-1901) - významném českém vědci, profesorovi, ekonomovi a politikovi, poslanci Říšské rady a 1898-1899 ministru financí Předlitavska. Vyšel z oblíbeného tématu smutečního anděla, jehož nechal pokleknout s křídly široce rozklenutými a v rysech tváře jej připodobnil dceři zemřelého. Pro definitivní realizaci zvolila zadavatelka jako materiál bronz, s čímž se sochař zprvu těžko vyrovnával. Kafka v tomto monumentálním díle úspěšně zúročil všechny své dosavadní pařížské zkušenosti. Podle P. Wittlicha „Překlenul v něm rozpor mezi symbolismem a impresionismem pomocí poetické metafory, která přitom podržela významové rozpětí mezi vizuální intimitou a obecnějším významem...“. P. Wittlich: Bohumil Kafka (1878-1942) - Příběh sochaře, Praha 2014, s. 90-94, obr. 57 (s. 87). Stav A.

Bohumil Kafka - sochař, člen SVU Mánes. Studoval na sochařsko-kamenické škole v Hořicích, na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Stanislava Suchardy i na Akademii výtvarných umění u prof. Jos. Václava Myslbeka. Působil v Paříži. Vytvářel pomníky, busty a dekorace architektury, je autorem Žižkova pomníku v Praze na Vítkově.