Facebook Instagram


Hlavní stránka > Aukce > 66. Fotografie a práce na papíře > Foto-grafika

A66/063

↑ Zpět na položky « »

Fotoskupina Pěti (1933-1936)

FOTO-GRAFIKA

1933-1936
Černobílá bromostříbrná fotografika, původní autorský pozitiv, adjustováno na kartonu. 126x179 mm (157x231 mm). Dvojice nabízených fotografií (62 a 63) představuje velmi ojedinělou a vzácnou ukázku z tvorby Fotoskupiny pěti (F5), nejradikálnějšího avantgardního uskupení Československa 30. let minulého století. Uskupení tvořilo pět studentů prof. Emanuela Hrbka na brněnské Škole uměleckých řemesel. Josef Jiří Kamenický studoval obor dekorativní malby, zatímco František Povolný, Hugo Táborský, Jaroslav Nohel a Bohumil Němec se školili v oboru typografie a reklamní grafiky. Myšlenka zapojit do výuky fotografii vzešla z řad samotných studentů. Prof. Hrbek pak vyjednal možnost využívat k výuce profesionální a moderně vybavené fotografické laboratoře brněnského VUT. Tito brněnští studenti mezi léty 1933 až 1936 vytvořili nečekaně radikální těleso mladých a odvážných průkopníků krajního fotografického experimentu. Fotoskupina pěti nevycházela z prostředí klubů fotografů amatérů, nebyla vázána regulemi či tendencemi Svazu českých klubů fotografů amatérů, jehož starostou byl již mnoho let konzervativní Jaroslav Krupka. Brněnští experimentátoři se negativně vymezovali nejen vůči zastaralému piktorialismu (který stále ještě dožíval v prostředí SČKFA), ale také, a možná především, vůči fotografickému purismu, který se možná v roce 1924 vydal správným směrem, avšak počátkem druhé třetiny 30. let se jevil jako vyčerpaný a zkostnatělý a neměl již co nového nabídnout1. Jak psal Karel Teige v roce 1921 „nic nestárne tak rychle, jako modernismus“2 proto se členové Fotoskupiny pěti snažili aktivně posouvat hranice fotografického média a za pomocí aranžovaných surrealistických zátiší, konstruktivistických portrétů, mnohotonálních fotogramů a experimentů s fotografickými materiály vlévat ochabujícímu modernismu do žil novou krev. Techniku zvětšování fotografií z negativů částečně destruovaných teplem či působením chemických vlivů poprvé v našem prostředí a pravděpodobně i na světě zkoušeli právě členové Fotoskupiny pěti, nezávisle na nich v podobné době experimentoval s tímto procesem také František Hudeček. Počátkem 40. let tuto techniku systematicky uchopil Miloš Koreček, který nazýval takto zhotovené fotografie fokalky. Ve vytváření „foto-grafik“, jak své práce označoval František Povolný, jen za pomoci fotografické chemie a světla, bez použití negativu resp. fotoaparátu, mají velmi pravděpodobně světové prvenství taktéž protagonisté Fotoskupiny pěti. Práce tohoto typu se poprvé objevily veřejně na jejich skupinové výstavě s názvem „fota, fotoexperimenty, fotogramy, foto-grafiky“, která se konala v pražských výstavních prostorách Družstevní práce v roce 1934. Vystavené práce si nalezly své obdivovatele3, stejně jako přísné kritiky4. Techniku vytváření fotografií jen za pomoci světla a fotografické chemie rozvinul v našem prostředí Miroslav Hák, který tyto své práce označoval jako „strukáže“. Nejstarší Hákovy strukáže jsou datovány rokem 1937. Obdobné práce známe i z díla zahraničních autorů, zejména Raoula Ubaca či Oscara Domíngueze, i tato díla však pocházejí ze závěru 30. let. S ohledem na adjustaci nabízených položek, která se nápadně podobá těm fotografiím ve sbírkách Moravské galerie v Brně, který byly vystaveny na některé z dobových expozic Fotoskupiny pěti (srov. sbírky Moravské galerie v Brně, inv. č. MG 8880, MG 8909, MG 8921…), dá se předpokládat, že i tyto dvě fotografie mohly být v historii součástí některé z expozic. Příznačné je i to, že fotografie ve sbírkách Moravské galerie v Brně jsou často označeny jen strojopisným proužkem papíru přilepeným k podkladovému kartonu. Takovýto text na nabízených fotografiích není, mohl však v minulosti odpadnout. Fotografie vytvářené bez fotoaparátu jen za pomoci světla a fotografické chemie známe jak z díla Huga Táborského (srov. sbírky Moravské galerie v Brně, inv. č. MGA 3620), tak Františka Povolného (srov. sbírky Moravské galerie v Brně, inv. č. MG 8878, MG 8877). S ohledem k povaze autorského přístupu Huga Táborského a Františka Povolného je pravděpodobnější připsat autorství Františku Povolnému. 1) František Povolný, Mladá brněnská fotografie, Světozor roč. 34 č. 21, Praha 24. května 1934. 2) Karel Teige, Foto Kino Film, Život II, Praha 1922, s. 153 – 168. 3) Vítězslav Nezval, Fotoskupina pěti, Měsíc, č. 8, 1934, s. 10 – 11. 4) Augustina Škarda, Směs, Fotografický obzor XLII, 1934, s. 94. Stav A.


Tato aukční položka byla dražena před více než rokem a již není aktuální.
Kontaktní údaje
Váš dotaz
↑ Zpět na položky « »