A66/148
Josef Sudek (1896-1976)
OKNO MÉHO ATELIÉRU
1940–1954
Černobílá bromostříbrná fotografie na polomatném papíru, původní či raná autorská zvětšenina z 60. let 20. stol. 172x125 mm. Recto vpravo dole obrácenou stranou štětce podpis autora.
Stav A.
Publ.: A. Fárová, Josef Sudek. Okno mého ateliéru, Praha 2007, obr. č. 41.
Srov.: J. Řezáč, Slovník místo paměti, Velké Poříčí 1999, č. kat. 4 (Jarní jitro).
Josef Sudek se narodil v Kolíně nad Labem, navštěvoval řemeslnickou školu v Kutné Hoře, poté se vyučil v Praze knihařem a začal fotografovat. Při účasti v bojích 1. světové války, kde také fotografoval, přišel zásahem granátu o pravou paži. Po válce odmítl c. k. trafiku pro válečné veterány, prý proto, že „bylo jaro a štěbetali vrabci“. Od r. 1920 člen ČKFA, zakládající člen Fotoklubu (1922-1924). V letech 1922-1924 studoval na SGŠ u prof. K. Nováka. Po odchodu z Českého klubu fotografů amatérů založil spolu s J. Funkem a A. Schneebergerem roku 1924 ČFS (asi 1924-1930). 1927 získal společně s A. Schneebergerem fotoateliér, který využíval spolu se sestrou až do smrti. Mezi léty 1927–1936 pracoval pro nakladatelství Družstevní práce, kde pro L. Sutnara fotografoval v duchu funkcionalismu. Spolupracoval také např. s Pestrým týdnem. Od roku 1927 užíval zahradní ateliér na Újezdě, založil si firmu a stal se vyhledávaným odborníkem, tvořícím v duchu nové věcnosti. Ve své tvorbě se inspiroval dílem D. J. Růžičky, A. Stieglitze, C. H. Whita a americkým puristickým piktorialismem. Námětově se věnoval především reprodukci uměleckých děl, portrétu, žánru, pražské architektuře, náladové krajině a zátiší. Po Sudkově smrti darovala sestra Božena Sudková jeho fotografické dílo Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze a sbírku výtvarného umění Národní galerii, část jeho odkazu získala také např. Moravská galerie či Ústav dějin umění AV.