Johann Christoph Müller (1673-1721)

MÜLLEROVA VELKÁ MAPA MORAVY

1790 (2. vydání)
„Tabula Generalis Marchionatus Moraviae in sex circulos divisae quos Mandato Caesareo accurate emensus hac mappa delineatos exhibet Ioh. Christoph Müller S.C.M. Capitane“. V levém horním rohu názvová kartuše se zemským znakem a alegorickou figurální výzdobou. V pravém horním rohu ozdobná kartuše s legendou. V levém dolním rohu ozdobná kartuše s měřítkem. Mapa sestává ze čtyř listů o rozměru 70,5x52 cm. Rozměr celé mapy: 142x104,5 cm. Koncem května roku 1708 přikázala vídeňská česká dvorská kancelář moravskému zemskému tribunálu vyhotovení nové mapy Moravy. Že se jednalo o zadání více méně formální svědčí přidělení zakázky již 11. června. Pracemi na novém kartografické díle byl pověřen Johann Christoph Müller, který začal bezprostředně poté s vyměřováním znojemského kraje. Jeho podrobné skici byly roku 1712 odeslány krajským hejtmanům k revizi a teprve po doplnění jejich připomínek byl připraven konečný návrh zadání pro výrobu tiskové desky. O dva roky později byl zhotovením čtyř měděných desek pověřen brněnský rytec Johann Christoph Leidig. Mapa, která představovala velký kvalitativní zlom v kartografickém zobrazování moravského území, byla v následujících letech mnohokrát přetištěna a byly z ní odvozovány další mapy. Roku 1790 potom bylo vyhotoveno u tiskaře Franze Reisera v Brně druhé vydání, doplněné o rejstříky a souřadnicovou síť. viz: /https://mapy.mzk.cz/mapy-moravy/mullerova-mapa-moravy/

Johann Christoph Müller se narodil 15. března 1673 na předměstí Norimberku, ve Wohrdu. V Norimberku studoval matematiku a kreslení u astronoma a mědirytce G. C. Eimmarta. Po čtyřletých studiích získal místo ve Vídni u císařského plukovníka Luigiho Ferdinanda Marsigliho, který se zabýval přírodovědou a zeměpisem. Marsigli pracoval na velkém geografickém a hydrografickém díle o Dunaji. Müller pro toto dílo určoval polohy uherských měst. Roku 1698, po válečném a diplomatickém vítězství Rakouska nad Turky, doprovázel Marsigliho na cestě do Uher. Jejich úkolem bylo vytvořit podrobnou mapu Uher, především uherského pohraničí. Mapa byla vyhotovena v měřítku 1 : 450 000. Během mapování Müller vykonával astronomická pozorování a pomocí busoly zaměřil větší řeky se všemi meandry. Práce na mapě Uher směřovaly k tomu, že roku 1708 byla Müllerovi svěřena tvorba velké mapy Uher v měřítku 1 : 550 000, která měla být vydána nákladem uherských stavů. Hlavním přínosem této mapy je správné zakreslení Dunaje. Ještě před vydáním velké mapy Uher zažádal Müller, aby mohl pracovat na dalších mapách rakouských dědičných zemí a následně vytvořit velký „Atlas Austriacus“. Po mapě Uher následovala mapa Moravy a po dokončení tohoto díla pak tvorba mapy Čech. Dne 4. 6. 1721 převzal referent z české dvorní kanceláře veškeré podklady týkající se map Čech a Moravy. O den později sepsal Müller ve svém bytě ve Vídni poslední vůli za přítomnosti notáře J. Jiřího Pürckhauera a šesti svědků. Dne 21. 6. 1721 Jan Kryštof Müller zemřel ve svém bytě na následky celkové únavy a přepracovanosti. Byl pochován na hřbitově u kostela benediktinského opatství ve Vídni. viz: https://mapy.vugtk.cz/muller/index.php?rs=2&lg=cze