Jan Kašpar Hirschely (1695-1743)

PÁROVÁ ZÁTIŠÍ

ca 1740
Olej na dubovém a smrkovém dřevě, 15,5x22 cm. Květiny ve skleněné váze na desce stolu. Typické schéma, způsob sestavení kytice, ale i zobrazení skleněné vázy, to vše jsou neklamné znaky pozdní práce pravděpodobně ze 40. let. Převládající temné pozadí a zobrazení květin, které již dávno není pokusem o botanické ztvárnění, ale spíš ornamentem, barevnou zkratkou snů a ztracených nadějí. Krása tušená v šerém přísvitu odrážejícím se od jednotlivých květů jako od barevných drahokamů. To jsou typické charakteristiky tvorby tohoto období, v němž se zračí nejen ztráta mnohých společenských a politických nadějí své doby, ale i bolestný osobní život. Dílka byla pravděpodobně vytvořena jako samostatná a do páru je sestavil až sběratel, který je snad koupil na volném trhu. Svědčí pro to jak rozdílnost materiálu podložky, tak i rozdílnost použitých váz. Jeden z obrazů nese vlevo na světlině desky stolu čitelnou signaturu "Hirschelli" a reziduum datace, snad "1741". Hirschelyho zřídkavé signatury byly často prováděny velmi lazurní vrstvou barvy na již hotový obraz a velmi často zřejmě vzaly za své při pozdějších snahách o vyčistění obrazů. Nejen výjimečná zachovalost, ale i přítomnost vzácné signatury činí z obou drobných dílek významné předměty vysoké sběratelské hodnoty.

Jan Kašpar Hirschely se řadí mezi nejvýznamnější české kabinetní malíře, žáky Johanna Adalberta Angermayera. Jakkoli je jeho život zahalen mnohými nejasnostmi, je dobře znám z poměrně rozsáhlého souboru zachovaného díla. Jeho vesměs drobné obrazy kabinetního formátu nesměly chybět v žádné reprezentativní dobové obrazárně v Čechách. Je znám nejen z významných zámeckých sbírek, ale i z klášterních obrazáren (Strahov, Vyšší Brod a další), současně bylo jeho dílo rozšířeno i mezi zejména pražskou vrstvou movitých měšťanů. Nejčastěji zobrazoval květiny ve váze, ale i drobné ptactvo a lovecká zátiší.