František Vobecký (1902-1990)

PRELUDIUM

1936
Bromostříbrná fotografie na matném papíru, pozdější autorská zvětšenina z roku 1973, 37x27 cm. Recto vlevo dole popisovačem podpis autora, verso tužkou název díla a datace.

František Vobecký - český malíř, fotograf a pedagog. Pracovně jako krejčí odešel do Paříže, kde se zároveň vzdělával v oblasti malby, navštěvoval Academie Colarossi a Academie de la Grande Chaumière, dvě slavné soukromé školy, pověstné svým liberálním přístupem k výuce, a důvěrně poznal tvorbu tamějších nejproslulejších autorů (Picasso, Braque, Matisse, Derain ad.). Navázal tím na svá pražská studia, kdy docházel do kurzů večerního kreslení na Ústřední škole dělnické (1923-1926). Po návratu z „Mekky umění“ působil v módních salonech Rosenbaum a Podolská a začal se prosazovat na pražské výtvarné scéně jako malíř a fotograf. Roku 1931 se stal řádným členem SVU Mánes. Od té doby pravidelně vystavoval na spolkových výstavách a jeho díla se objevovala ve spolkovém časopise Volné směry. Významným impulzem se pro něj stala výstava „Poesie 1932“, na níž sice nebyl zastoupen, ale nepochybné stopy jejího vlivu nalezneme v celé jeho tvorbě. Fotografovat začal koncem 20. let. Nejdříve vytvářel reprodukce vlastních malířských děl, později zachycoval předměty denní potřeby a detaily soch či kamenů v přírodě, z nichž komponoval zátiší. Jeho fotografie jsou ovlivněny surrealismem a poetismem. Od pol. 30. let vytvářel fotomontáže a koláže z vlastních fotografií. K tématům jeho prací patřila netradiční spojení běžných předmětů a také surrealistické ženské akty. Vystavoval na Mezinárodní výstavě fotografie v r. 1936 v Praze a na Výstavě československé avantgardy tamtéž (1937). Samostatné výstavy měl v r. 1985 na Staroměstské radnici a 1996 v Pražském domě fotografie. Roku 1959 proběhla po delší odmlce jeho samostatná výstava obrazů v Galerii Československého spisovatele v Praze, jejímž kurátorem byl Dr. Jaromír Pečírka.