Martin von Cochem (1634-1712)

Johan Arnold

WELIKÁ SSTĚPNÁ ZAHRADA

1760
Welkým Pjsmem, W njž se nacházegj mocné a nábožné Modlitby Rannj a Wečernj, při Mssy, Nesspornj, Spowědnj, též k Přigjmánj Welebné Swátosti Oltářnj; K Negswětěgssý Trogicy; a k Matce BOžj / k Swatým: k Swatému Antonjnu z Pádue, k S. Jozeffu / k S. Janu Nepomuckému, a Dewjti=Auternj Pobožnost k S. Anně. Na wssecky Wegročnj Slawnosti a Pautě, Při Miserere w Postě, a Rorátnj Mssy w Adwentu, též na giné obwzlásstnj Swátky, w čas bauřliwého Powětřj, ke Cžtrnácti SS. Spomocnjkům, též w giných obwzlásstnjch a obyčegných Potřebách; Pro Duchownj y Swětské Osoby, Pro Těhotné a kagjcý Ženy, pro Žiwé, Nemocné, Vmjragjcý, též za Dusse Zemřelých w Očistcy zůstáwagjcých, spolu s Sedmi Žalmy Kagjcými | a Osmnácti Letanyemi; s ssestnácti Obrázky | a celými w nowě sepsanými | prwe nikdy netisstěnými Modlitbami ozdobená, tolikéž s welmi potěssytedlnau Knjhau pro Nemocné, wsse ljbezně sepsaná, že se náděgně skrze ně Srdce lidské obwzlásstnj horliwosti k Pánu BOhu obrátiti bude mocy. Na Swětlo wydaná Od Ctihodného Pátera Martina z Kochem, Ržádu Kapucynského, Prowincye Reynské Kazatele. Wytisstěná v Praze, Nákladem Dědiců Sladkých, (...), Orla wedle Mince, skrz Frantisska Slánskýho Faktora, 1760. Format 12°, 17,5x10,8 cm. [8 Blätter], 728 S., Tschechisch, 8 vollseitige Kupferstiche (signiert "I. Arnold Sc. Pr."), Vignetten, Zierlinien, Initialen. Titelseite und Tabule Měnjcých se Swátkůw gedruckt in Schwarz und Rot. Zusammengebunden: Užitečná Knjžka pro Nedužiwé / k Weliké Sstěpné Zahradě připogená. 80 S., Tschechisch, 2 Blätter des Registers. Fester Vollledereinband mit Silberdekor. Hrsg. in Prag 1760, Herausgeber unlesbar. Einband berieben, Buchblock vollständig, Blätter getastet, zerknitterte Ecken, Flecken, Verlust auf dem Blatt 99/100. Die böhmische Barocklandschaft wurde ebenso wie das Gebetbuch zum Hauptinstrument der Rekatholisierung der tschechischen Bevölkerung in der Zeit nach der Schlacht am Weißen Berg. Die Gebete erfüllten somit die poetische Vorstellung von Blumen in einem harmonischen Paradiesgarten, die der barocken Vorstellung entsprach. Daher waren Blumennamen für Gebete zu dieser Zeit sehr verbreitet. Siehe: Veronika Balajková, Nebeklíče a Štěpné zahrady z fondů Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Acta Musealia Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Muzea regionu Valašsko, Vsetín, XX, 2022/1-2.