Facebook Instagram


Hlavní stránka > Aukce > 7. Fotografie a práce na papíře > Müllerova mapa Čech

O7/009

↑ Zpět na položky « »

Johann Christoph Müller (1673-1721)

MÜLLEROVA MAPA ČECH

1722
Oficiální titul: „Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano adiunctis circumiacentium regionum partibus conterminis ex accurata totius regni perlustratione et geometrica dimensione omnibus, ut par est, numeris absoluta et ad usum commodum nec non omnia et singula distinctius cognospenda XXV sectionibus exhibita a Joh. Christoph Muller, S.C.M. capitan.et ingen A.C.MDCCXX“. 25 dílů vždy z devíti částí, mědirytin na papíru, adjustovaných na plátno, umožňující sklad na rozměr ca 12°. Uloženo ve dvou původních kartonových kazetách se zlatem tištěnými štítky, Díl 1 s mapami sekce 1-12, díl 2 s mapami sekce 13-25. Červeně jsou vyznačeny hlavní zemské cesty. 25 dílů lze sestavit do obdélníku, jehož rozměry jsou 2822x2403 mm, jednotlivé sekce mají rozměr 557x473 mm; spojením dílů vznikne největší historická mapa Čech. Měřítko mapy je 1:132 000. Dílo vytváří impozantní obraz, který je v rozích opatřen výzdobou vyrytou podle předloh českého malíře Václava Vavřince Reinera. Výzdobu vytvořil augšpurský rytec Jan Daniel Herz. Díky Reinerovu dílu patří Müllerova mapa k nejbohatěji a po výtvarné stránce nejkvalitněji zdobeným mapám 18. století. V levém horním rohu se nachází pohled na Karlův most a Pražský hrad, je zde vidět Staroměstská mostecká věž a část Hradčanského náměstí. Nad ním je zobrazeno Staroboleslavské Palladium země České a sv. Václav ve zbroji a hermelínu, který svěřuje české země pod ochranu Panny Marie. Dále je zde anděl, který drží v levici korouhev s přemyslovskou orlicí a v pravici štít s týmž znakem. Důležitou součástí mapy je rozdělení země na 12 krajů, které byly zavedeny v roce 1714. Stav A.
V obrazové části sekce 1 na levém rameni sv. Václava drobné poškození - vytržená část tisku ca 10x15 mm. V sekci 23 rezavá skvrna podobné velikosti. Mírně zatónovaný papír, ojedinělé rzivé skvrnky. Jinak v perfektním stavu bez poškození. Oficiální povolení pro mapování Čech získal Müller 4. května 1712 v podobě císařského patentu, kterým se oznamovalo, „že císař Karel doporučuje všem a každému obyvateli a poddanému, osobám duchovním i světským, krajským hejtmanům, vrchnostem, opatům, prelátům, hrabatům a svobodným pánům svoji císařskou a královskou milost a dává jim nejmilostivěji na vědomí, že po způsobu jiných zemí se nejmilostivěji rozhodl dát rozvrhnout a zhotovit spolehlivou mapu svého dědičného Českého království.“ Samotné mapování bylo zahájeno roku 1712 v Bechyňském kraji. Financování takto nákladného projektu bylo čerpáno z výnosu silničních mýt. Po Bechyňském kraji následoval kraj Prácheňský a Plzeňský, v roce 1714 byl hotov kraj Chebský a Loketský a část kraje Žateckého. Vedle mapování jednotlivých krajů měl Müller za úkol mapovat a vyhotovit mapy pohraničních oblastí a mapu území, kterým měla vést vojenská pochodová silnice. Byla to oblast od Chebu až po slezské a kladské hranice, dlouhá 90 mil a široká 4 míle. Mapování Čech bylo ukončeno v listopadu 1717. Mapy jednotlivých krajů byly předloženy krajským hejtmanům k revizi. Začátkem roku 1720 byla odevzdána čistokresba celé mapy stavovskému výboru; byla sestavena z map jednotlivých krajů a rozvržena do 25 sekcí. K mapě byl připojen přehledný list zvaný „compendium“. Stavovský výbor se bez odkladů postaral o vyhotovení rytiny. Jednalo se o rozsáhlou a náročnou práci a v Čechách se nepodařilo najít nikoho, kdo by se tohoto úkolu zhostil. Proto byl do Prahy pozván augšpurský rytec Michal Kauffer, který měl zhotovit přehledný list a 25 sekcí velké mapy. Přehledný list měl být hotov do 6 týdnů a ostatních 25 sekcí do tří let. Vzhledem k tomu, že se Müller vydání mapy nedožil, byl korigováním otisků zbývajících desek pověřen vojenský inženýr Jan Wolfgang Wieland. viz: https://mapy.vugtk.cz/muller/index.php?rs=2&lg=cze

Johann Christoph Müller se narodil 15. března 1673 na předměstí Norimberku, ve Wohrdu. V Norimberku studoval matematiku a kreslení u astronoma a mědirytce G. C. Eimmarta. Po čtyřletých studiích získal místo ve Vídni u císařského plukovníka Luigiho Ferdinanda Marsigliho, který se zabýval přírodovědou a zeměpisem. Marsigli pracoval na velkém geografickém a hydrografickém díle o Dunaji. Müller pro toto dílo určoval polohy uherských měst. Roku 1698, po válečném a diplomatickém vítězství Rakouska nad Turky, doprovázel Marsigliho na cestě do Uher. Jejich úkolem bylo vytvořit podrobnou mapu Uher, především uherského pohraničí. Mapa byla vyhotovena v měřítku 1 : 450 000. Během mapování Müller vykonával astronomická pozorování a pomocí busoly zaměřil větší řeky se všemi meandry. Práce na mapě Uher směřovaly k tomu, že roku 1708 byla Müllerovi svěřena tvorba velké mapy Uher v měřítku 1 : 550 000, která měla být vydána nákladem uherských stavů. Hlavním přínosem této mapy je správné zakreslení Dunaje. Ještě před vydáním velké mapy Uher zažádal Müller, aby mohl pracovat na dalších mapách rakouských dědičných zemí a následně vytvořit velký „Atlas Austriacus“. Po mapě Uher následovala mapa Moravy a po dokončení tohoto díla pak tvorba mapy Čech. Dne 4. 6. 1721 převzal referent z české dvorní kanceláře veškeré podklady týkající se map Čech a Moravy. O den později sepsal Müller ve svém bytě ve Vídni poslední vůli za přítomnosti notáře J. Jiřího Pürckhauera a šesti svědků. Dne 21. 6. 1721 Jan Kryštof Müller zemřel ve svém bytě na následky celkové únavy a přepracovanosti. Byl pochován na hřbitově u kostela benediktinského opatství ve Vídni. viz: https://mapy.vugtk.cz/muller/index.php?rs=2&lg=cze


Tato aukční položka byla dražena před více než rokem, údaje jsou dostupné pouze pro přihlášené zákazníky. Pokud dosud nemáte svůj účet, můžete si jej zaregistrovat .
Kontaktní údaje
Váš dotaz
↑ Zpět na položky « »