Zdeněk Sýkora (1920-2011)

JAN NERUDA: PÍSNĚ KOSMICKÉ

1999
7 serigrafií na papíře, 32 stran, výtisk číslo 17, vydal Aulos Praha v nákladu 50 číslovaných výtisků. Včetně původního kartonového přebalu. 1. Čtyřbarevná serigrafie, 338x340 mm, sign. vpravo dole "Sýkora". 2. Dvoubarevná serigrafie, 338x340 mm, sign. při spodním okraji "Sýkora". 3. Trojbarevná serigrafie, 338x680 mm, sign. vpravo dole "Sýkora". 4. Pětibarevná serigrafie, 338x680 mm, sign. při spodním okraji "Sýkora". 5. Trojbarevná serigrafie, 338x340 mm, sign. vpravo dole "Sýkora". 6. Pětibarevná serigrafie, 338x340 mm, sign. vpravo dole "Sýkora". 7. Čtyřbarevná serigrafie, 338x340 mm, sign. vpravo dole "Sýkora". Kartonový přebal mírně poškozen.

Zdeněk Sýkora studoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Univerzitě Karlově v Praze, později se stal docentem v oboru malba. Byl členem skupiny Křižovatka. V roce 2003 mu francouzský ministr kultury udělil titul rytíře Řádu umění a literatury. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha významných soukromých i veřejných sbírkách, např.: Nationalgalerie Berlin, Centre Pompidou Paris, Stedelijk Museum Amsterdam, sbírka Jana a Medy Mládkových. Zdeněk Sýkora zkoumal specifické vlastnosti barevnosti a vztahů struktur a linií. Vytvářel složitě formulovaná díla, založená na jasně definovaných vstupních parametrech geometrické abstrakce. Jako jeden z prvních umělců zapojil do tvorby svého díla výpočetní technologie a matematizovanou náhodu. Nejprve se zabýval strukturami a jejich výrazovými obměnami z hlediska tvarů, barevnosti, polohy rastru až dospěl k tzv. makrostrukturám, které vznikaly zvětšením elementů, jako detaily vytvořených struktur. Od 70. let se zaměřil na styčné obrysy a linie vytyčující hranice ploch, liniovým obrazům se Zdeněk Sýkora věnoval až do konce života.