Bohumír Matal (1922-1988)

Václav Zykmund (1914-1984)

SOUBOR DVOU GRAFIK A JEDNÉ KRESBY

Motýl PF 72. Kombinovaná technika - tuš a akvarel na papíře, 80x80 mm, sign. uprostřed dole " V. Zykmund..". .Postava. Lept na ručním papíře, 135x105 mm, sign. a dat. vpravo dole pod tiskem tužkou "Matal 83". Vesmírné těleso. Barevný lept na papíře, 85x75 mm, sign. a dat. vpravo dole pod tiskem tužkou "Matal 85".

Bohumír Matal - malíř spjatý s Brnem. V letech 1942-1945 byl internován v pracovním táboře Lohbrück. Po začátcích ovlivněných surrealismem se postupně orientuje ke snově zabarvenému civilismu. Stal se posledním a nejmladším členem Skupiny 42, s níž poprvé vystavoval v roce 1946 v Brně. Od téhož data se účastnil i výstav v zahraničí. Měl zvlášť blízko k Josefu Kainarovi, s nímž měl shodný námět, provedený v několika variantách obrazu Stříhali dohola malého chlapečka. Po lyrické abstraktní malbě konce 60. let zužitkovával zkušenosti z vlastní tvorby konce let čtyřicátých. Mezi lety 1950-1955 nesměl vystavovat, ani poté nebyl oficiální kritikou přijímán. Jeho ateliér na České ulici v Brně se stal centrem progresivně orientovaných výtvarníků a teoretiků, z nichž vznikla Skupina Brno 57. V ústraní svého mlýna v Prudké u Doubravníka se věnoval své tvorbě, aniž sledoval aktuální umělecké dění.

Václav Zykmund - český výtvarný kritik a teoretik, malíř, fotograf, grafik, básník, spisovatel, překladatel, filmový tvůrce, pedagog, zakladatel surrealistické Skupiny Ra v Brně a edice Ra v Rakovníku. Studoval deskriptivní geometrii a kreslení na Fakultě architektury UK a na ČVUT, z politických důvodů studium nedokončil. V letech 1948–1952 se věnoval loutkovému a kreslenému filmu. Přednášel na FF MU (tituly PhDr. a CSc.), JAMU a externě také na VŠVU v Bratislavě. Mezi léty 1960–1972 vedl Katedru výtvarné teorie a výchovy na FF UP v Olomouci (od r. 1966 docentem), v 70. letech byl lektorem IVF. Byl členem SVU Mánes v Praze, SVU moravskoslezských Aleš v Brně či Skupiny Parabola. V letech 1952–1972 se věnoval teorii umění a estetice. Po r. 1972 nesměl z politických důvodů učit a publikovat mohl pouze pod cizími jmény, takže se opět soustředil na výtvarnou, spisovatelskou a filmovou činnost. Zykmund fotografoval od mládí, první "volné" fotografie pocházejí z počátku 30. let (funkcionalistické diagonální kompozice z městského prostředí), následovaly soubory letorosty (ca 1935-1945), fotogramy (1936, 1944), snímky z Mukačeva (1937-1938), experimentální práce (např. zvětšenina zmačkaného celofánu, 1936), akty (s přestávkami 1934-1944), portréty (1935-1945). Po roce 1945 se fotografii věnoval okrajově, od konce 50. let do své smrti však patřil k předním fotografickým publicistům. V 70. a 80. letech publikoval z politických důvodů pod různými pseudonymy. Zykmundova inscenovaná fotografická díla výrazným způsobem formovala český surrealismus. První surrealisticky laděné snímky jsou datovány do roku 1933, tedy rok před založením Skupiny surrealistů v ČSR. Stěžejní dílo pochází z roku 1944, kdy uspořádal s Annou Korečkovou a později s členy skupiny Ra akce, kterým se říkalo řádění. Z jedné z těchto akcí vznikla bibliofilie složená z textů L. Kundery a fotografií V. Zykmunda - Výhružný kompas. Fotografie často vznikaly za aktivní spoluúčasti Miloše Korečka, který občas fotografoval podle režie V. Zykmunda, jindy zvětšoval Zykmundem pořízené fotografie. Rozlišit dnes práce těchto autorů ze 40. let nebývá vždy snadné. Fotografie Václava Zykmunda jsou zastoupeny v mnoha českých i světových sbírkách, jako jsou např.: The Museum of Fine Arts v Houstonu, Museum of Modern Art v New Yorku, Centre Pompidou v Paříži, Albertina ve Vídni a mnohé další.