A78/116
František Vobecký (1902-1990)
HRA S MÍČEM
1933
Olej na plátně, 78x104 cm (83,5x108 cm), signováno a datováno vpravo dole "F. Vobecký 1933". Rámováno.
"Obraz „Hra s míčem“ je vrcholnou prací Františka Vobeckého, dílem, jež lze bezpochyby zařadit mezi autorovy nejlepší a umělecky nejprogresivnější a nejsugestivnější malířské realizace z nejcennějšího období, kdy autor živě participoval na výbojích české meziválečné avantgardy.
Je fascinující, jak se František Vobecký dokázal v průběhu dvacátých let neuvěřitelně umělecky vypracovat. Přispěla k tomu nesporně dvouletá francouzská zkušenost (1926-1928), kterou mu mnozí kolegové mohli závidět. Na začátku třicátých let, kdy je na doporučení Václava Špály, jehož musely jeho obrazy zaujmout i svým akcentovaným kolorismem, přijat do řad členů Spolku výtvarných umělců Mánes, vstupuje do svého umělecky nejšťastnějšího období. To začíná souborem lyricky kubistických zátiší, komponovaných ze strukturálně zdrsněných, prostupujících se ploch s lineárními náznaky věcí, jež originálně rozvíjejí artificielistní poetiku. Roku 1932 se tato malířská skladba začíná dramatizovat, klidná zátiší jsou vystřídána energickými figurálními kompozicemi, zčásti těžícími z imaginativního kubismu a zčásti surrealistickými, v nichž se postavy stávají předměty podivuhodných metamorfóz...
Předložený obraz „Hra s míčem“ Františka Vobeckého je nádhernou ukázkou české imaginativní malby první poloviny třicátých let. Umělcovo fantazijní vnímání skutečnosti se do obrazu přeneslo jako svébytná hra - s věcmi, pojmy, tvary, vzpomínkami; hra nikoli bez rozmyslu, ale hra velmi intelektuální."
Citace z expertního posudku PhDr. Rey Michalové, Ph. D
Provenience: z pozůstalosti Antonína Dufka (1943-2023)
Vystaveno: 177. výstava členská, Spolek výtvarných umělců Mánes, Praha, 19. 10. - 26. 11. 1933, č. k. 174 či 177-179 (Obraz I. - Obraz IV.)
Reprodukováno: František Vobecký, Raná tvorba 1926-1938, vyd. GHMP, 1985, reprodukce v obrazovém nestránkovaném bloku, č. k. 20
František Vobecký - český malíř, fotograf a pedagog. Pracovně jako krejčí odešel do Paříže, kde se zároveň vzdělával v oblasti malby, navštěvoval Academie Colarossi a Academie de la Grande Chaumière, dvě slavné soukromé školy, pověstné svým liberálním přístupem k výuce, a důvěrně poznal tvorbu tamějších nejproslulejších autorů (Picasso, Braque, Matisse, Derain ad.). Navázal tím na svá pražská studia, kdy docházel do kurzů večerního kreslení na Ústřední škole dělnické (1923-1926). Po návratu z „Mekky umění“ působil v módních salonech Rosenbaum a Podolská a začal se prosazovat na pražské výtvarné scéně jako malíř a fotograf. Roku 1931 se stal řádným členem SVU Mánes. Od té doby pravidelně vystavoval na spolkových výstavách a jeho díla se objevovala ve spolkovém časopise Volné směry. Významným impulzem se pro něj stala výstava „Poesie 1932“, na níž sice nebyl zastoupen, ale nepochybné stopy jejího vlivu nalezneme v celé jeho tvorbě. Fotografovat začal koncem 20. let. Nejdříve vytvářel reprodukce vlastních malířských děl, později zachycoval předměty denní potřeby a detaily soch či kamenů v přírodě, z nichž komponoval zátiší. Jeho fotografie jsou ovlivněny surrealismem a poetismem. Od pol. 30. let vytvářel fotomontáže a koláže z vlastních fotografií. K tématům jeho prací patřila netradiční spojení běžných předmětů a také surrealistické ženské akty. Vystavoval na Mezinárodní výstavě fotografie v r. 1936 v Praze a na Výstavě československé avantgardy tamtéž (1937). Samostatné výstavy měl v r. 1985 na Staroměstské radnici a 1996 v Pražském domě fotografie. Roku 1959 proběhla po delší odmlce jeho samostatná výstava obrazů v Galerii Československého spisovatele v Praze, jejímž kurátorem byl Dr. Jaromír Pečírka.


Čeština
English
Deutsch
Načítání většího rozlišení