Josef Vyleťal (1940-1989)

SOUBOR OSMI FILMOVÝCH PLAKÁTŮ JOSEFA VYLEŤALA

1. Evangelium sv. Matouše/II Vangelo secondo Matteo, ofset na papíře 81x57 cm, sign. dole uprostřed v tisku "©Vyleťal", 1964-1967, režie Pier Paolo Pasolini, Itálie/Francie. Publ.: Marta Sylvestrová (ed.), Český filmový plakát 20. století, Praha 2004, s. 357. Poškozeno. 2., 3. Tygr a kočička / Il tygre, ofset na papíře 84x58 cm, sign. dole v tisku "J. Vyleťal", režie Dino Risi, Itálie, 1967. Poškozeno. 4., 5. Žena je žena / Une femme est une femme, ofset na papíře 78,5x58,5 cm, sign. v tisku vpravo nahoře "©Vyleťal", 1968-1961, režie Jean-Luc Godardo, Francie / Itálie. Poškozeno. 6., 7. Slunce cizího nebe / Sunce tudjeg neba, ofset na papíře 84x58 cm, sign. a dat. vpravo dole v tisku "©J. Vyleťal 68", režie Milutin Kosovac, Jugoslávie, 1968. Poškozeno. 8. Nesmrtelný příběh / Une histoire immortelle, ofset na papíře 84x59 cm, sign. a dat. dole v tisku "J. Vyleťal, 1968-1969", režie Orson Welles, skvrna na pravém dolním a horním rohu.

Josef Vyleťal byl brněnský rodák, významný český malíř, grafik, divadelní a filmový výtvarník. V letech 1957 až 1960 studoval architekturu na Fakultě architektury Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě, kde pracoval pod vedením Jana Kouly. Poté přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde v roce 1960–1961 studoval v ateliéru Adolfa Hoffmeistera, ze kterého byl však vyloučen. Po tomto období nastoupil do Divadla Na zábradlí, kde pracoval jako scénograf, a současně se věnoval volné tvorbě a užité grafice. Jeho umělecká cesta začínala u strukturální abstrakce, ale brzy přešel k figurativním kompozicím, a to ve stylu starých mistrů — například v cyklu Stromníci (1965). Později se jeho tvorba posunula k surrealistické malbě a kresbě, v níž kombinoval detailní techniku s mystickými, symbolickými a fantaskními prvky. Malířská technika Vyleťala vycházela z tradičních postupů starých mistrů, s důrazem na pečlivé vrstvení lazurních tónů a detailní práci, čímž dosahoval hluboké prostorovosti a atmosféry v obrazech. Jeho práce je charakteristická propojením figurativního realismu s fantazií a metafyzickými tématy, často se věnoval cyklům jako Apokalypsa, Hrůzy války či Hold Franciscu Goyovi. Vyleťal byl oceněn například stříbrnou plaketou na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu v roce 1979 za filmový plakát Panna a netvor. Jeho dílo je významné kombinací klasického řemesla, vědomého malířského řádu a osobité poetiky, která ho řadí mezi nejzajímavější české umělce druhé poloviny 20. století.