Josef Liesler (1912-2005)

VĚTRNÍČEK

2002
Olej na překližce, 56x45 cm (71,7x61,5 cm). Sign. a dat. dole uprostřed "Liesler 02". Rámováno. Pozdní dílo Josefa Lieslera představuje charakteristickou syntézu jeho imaginativního, symbolického a tvarově kultivovaného malířského projevu. Kompozice Větrníček je vystavěna na kontrastu biomorfních a geometrizovaných forem, které se skládají do fantaskního, téměř mechanicko-organického celku. Stylizované prvky připomínající oko, architektonický objekt či technický aparát vytvářejí napětí mezi světem živým a konstruovaným – motiv, který se v autorově tvorbě objevuje opakovaně. Dominující fialové pozadí nechává vyniknout rytmicky kladené kruhové motivy a pásy, jež evokují pohyb a rotaci – symbolický princip „větrníčku“ jako energie, proměny a vnitřní dynamiky. Přesná kresba a hladká malba odkazují k Lieslerově smyslu pro řád a konstrukci, zatímco fantaskní ikonografie jej řadí k linii české imaginativní a surrealismem inspirované tvorby druhé poloviny 20. století. Obraz vznikl v autorově pozdním období, kdy se jeho výraz vyznačuje vyzrálostí, kompoziční čistotou a soustředěním na osobní symbolický jazyk. Větrníček tak představuje reprezentativní ukázku pozdní tvorby, v níž se prolíná hravost, imaginace i kultivovaná malířská disciplína. Stav A.

Josef Liesler studoval kresbu u Cyrila Boudy a Oldřicha Blažíčka, byl členem výtvarné skupiny Sedm v říjnu, SVU Mánes nebo SČUG Hollar, zakládajícím členem Skupiny 58. Řadu cen a uznání získal v oboru umělecké poštovní známky, mimo jiné cenu UNESCO za nejkrásnější známku roku. V celém díle Josefa Lieslera je patrná výrazná inspirace surrealismem, často cituje slavná díla např. Francisca Goyi nebo Salvadora Dalího. Sám své dílo označuje za fantaskní realitu, spojuje současnost s historickou pamětí, vzpomínky s fantazií, melancholii s humorem, literární odkazy s vizuální pestrostí obrazu.