A87/121
Viktor Oliva (1861-1928)
SMUTNÉ STÁŘÍ VYSLOUŽILCE
Kvaš na papíře, 38,5x31,5 cm (výřez pasparty), signováno vlevo dole monogramem VO.". Paspartováno, rámováno, zaskleno. Celkový rozměr s rámem 58x48,5 cm. Verso na podkladu torzovitě dochovaný štítek: "DIVIŠ-ORIGINÁLY PRAHA „České umění" Záruční list..." potvrzující autorství díla 1. října 1934. Výjev zachycuje chudou světnici s kamennou dlažbou, kamny s rourou, lůžkem a policí. Na polici leží vojenská čepice a na zdi visí malý obrázek, zřejmě podobizna Mistra Jana Husa. Na kraji postele sedí shrbený, šedivý stařec. Ruce mu bezvládně visí mezi koleny a hlavu má skloněnou. Na stoličce vedle něj stojí prázdný talíř a na zemi leží upuštěná lžíce. Z levé strany do místnosti strká hlavu hrozivá dvouhlavá orlice se zelenýma, chladně svítícíma očima. Celou scénu proměňuje ve vizi a dává listu jeho mimořádný náboj. Obraz se díky císařskému symbolu stává sociálně kritickým příběhem vysloužilce opuštěného státem, jemuž kdysi sloužil. Na jedné straně je Hus, skromný domácí obrázek, jaký visel v mnoha českých domácnostech. Představuje symbol národní a mravní identity, pravdy a odporu vůči moci a v 90. letech 19. století i v době příprav Husova pomníku byl živým znamením národního hnutí. Na druhé straně stojí dravý pták, dvouhlavý habsburský orel, znak státu, kterému stařec, jak naznačuje vojenská čepice, kdysi sloužil. Vysloužilec, který obětoval mládí cizí moci, je teď ve stáří ponechán bídě. Říšský orel nad ním nebdí, ale zlověstně se sklání nad prázdným talířem. Hus na zdi je tichým protipólem: připomínkou jiné, vlastní věrnosti a také mučednictví. Obraz tak lze číst jako národně a sociálně kritickou alegorii, jak český člověk dopadne ve službách monarchie. Zároveň zůstává v obecné rovině přízrakem hladu, samoty a blížícího se konce. Rudé skvrny na dlažbě vyznívají znepokojivě. Spojení realistického žánru a fantaskního zjevení je pro Olivu příznačné. Nejvýrazněji ho ukázal ve slavném Pijákovi absintu (1901), kde se před opilcem zjevuje zelená víla. Zelené oči dravce v tomto listu jsou s ní v nápadné příbuznosti, pouze s opačným, temným znaménkem. Oliva v letech 1899–1916 řídil obrazovou část periodika Zlatá Praha a jako ilustrátor často pracoval se sociálními a vlasteneckými náměty. List patří k myšlenkově nejvypjatějším dílům Olivova symbolistně zabarveného realismu. Jeho politický podtext ho činí sběratelsky mimořádně zajímavým. Provenience: sbírka Viléma Trmala Publikováno: Pavel Hájek, Výtvarné umění ve sbírce Viléma Trmala, Praha 2021, str. 99.
Aukční přirážka činí 22 % ke kladívkové ceně.



Načítání většího rozlišení