A87/143
František Tichý (1896-1961)
EAP
1952
Akvarel na papíře, 35x26,5 cm (výřez pasparty), signováno a datováno dole uprostřed tuší "Tichý 52", vpravo dole iniciály "M.J.C.?". Paspartováno, rámováno, zaskleno. Celkový rozměr s rámem 52x41,5 cm.
Akvarel vznikl roku 1952, v době, kdy se Tichý intenzivně zabýval Poeovým dílem. Vytvořil ilustrace k jeho povídkám, mimo jiné Černá kočka, Zánik domu Usherů a Zrádné srdce, frontispis suchou jehlou k Poeovým povídkám a ilustrační doprovod k Havranovi v Nezvalově přebásnění, jehož bibliofilské vydání vyšlo až posmrtně. Poeova poetika úzkosti, ironie a fascinace smrtí byla Tichému blízká. Odpovídala melancholii jeho klaunů, kejklířů a Dona Quijota i jeho vlastní pozdní situaci, kdy ho od poloviny 50. let stále více sužovala nervová choroba. List tak patří k nejosobnějším výpovědím pozdního Tichého. Temně vrstvená barevnost, v níž rudá, zelená a okrová vystupují z hutné tmy, a lapidární, téměř emblematická kompozice ukazují jeho schopnost proměnit literární podnět ve svébytný, existenciálně naléhavý obraz.
Provenience: sbírka Viléma Trmala
Publikováno: Pavel Hájek, Výtvarné umění ve sbírce Viléma Trmala, Praha 2021, str. 49. - František Dvořák, Tichý František: grafické dílo, Praha 1995, s. 134, soupis 185.
Stejný motiv v technice suché jehly použil autor jako frontispis souboru povídek E. A. Poea Případ pana Waldemara, vydaného V. Pourem jako 12. sv. edice Příběhy roku 1948.
František Tichý byl český malíř, ilustrátor, grafik a jevištní výtvarník. Patřil k významným osobnostem české výtvarné avantgardy 20. století. V jeho díle má důležité místo malba a grafika s cirkusovou tematikou, která v sobě nesla hlubší podtext spojený s autorovými úvahami o podstatě umělecké tvorby, smyslu života, osudu člověka a jeho existenci.
Aukční přirážka činí 22 % ke kladívkové ceně.



Načítání většího rozlišení