A87/157
František Bílek (1872-1941)
VIA DOLOROSA
po r. 1905
Olej na plátně 82x80 cm.
Kompozice zde předkládaného obrazu je shodná se IV. zastavením křížové v děkanském a farním kostele Povýšení sv. Kříže v Prostějově. Kristus s trnovou korunou a křížem na rameni je pojat jako mohutný, téměř sochařsky uzavřený blok v levé polovině plátna. Pohledem se obrací ke skupině žen u jeruzalémské hradby. Uprostřed skupiny stojí Panna Maria se zahalenou hlavou, tváří obrácenou vzhůru a zavřenýma očima, zatímco ostatní ženy se kolem ní sklánějí v gestech žalu. Strmá diagonála hradby odděluje pozemský průvod od výseku oblohy se stromy.
Malba je provedena olejem přímo na klíženém plátně bez podkladu. Odpovídá to restaurátorskému nálezu u kostelních obrazů, který jejich malbu charakterizuje jako olejovou kresbu na klihem apretovaném plátně (Sobolová 2023, s. 29–30). Kresebná složka převažuje nad malířskou: větší část plochy je vedena hustou rovnoběžnou šrafurou, a výsledný dojem proto připomíná spíš vícebarevnou rytinu nebo dřevořez než olejomalbu. Restaurátorský průzkum kostelních obrazů ostatně došel k závěru, že střídmá barevnost měla navodit dojem barevného dřevořezu (Sobolová 2023, s. 29). Dobový popis cyklu v Novém životě (1906) mluví o technice „malováno, vlastně kresleno dřívkem na plátně, a vyzdviženo slabými tóny barevnými“. Štětec je zřetelně použit v inkarnátu a šatu Panny Marie, v části šraf na hradbě a v bělobou nasazených světlech. Některé partie zůstávají jen skicovitě naznačené: postava stojící za Kristem je vyjádřena pouhými nahozenými liniemi.
Varianty
Podle Sobolové vytvořil Bílek některá zastavení prostějovského cyklu vícekrát, přesný počet však není znám. Jedenácté zastavení bylo vydraženo v roce 2014 v aukční síni European Arts, opatřené odborným posudkem PhDr. Jany Orlíkové. První zastavení („Ježíš před Pilátem“) je ve sbírce Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Trhem prošlo také páté zastavení. Varianty nejsou datované ani číslované a od kostelních obrazů se liší jen drobnými odchylkami. Zda Bílek opakoval celý cyklus, nebo jen jednotlivá zastavení na objednávku, zůstává otevřené (Sobolová 2023, s. 27–28). Předkládaný obraz rozšiřuje tento soubor o IV. zastavení.
Bílek se k prostějovským kompozicím vracel i v dalších letech. Reliéfy „utrpení nebe a země“ převedl v roce 1906 do pálené hlíny (dnes ve sboru Gustava Adolfa Procházky v Praze-Karlíně). Malované výjevy přepracoval do dubových reliéfů Křížové cesty pro chrám sv. Bartoloměje v Kolíně (1910–1914), kde IV. zastavení nese nápis „Pán potkává svou matku“ (Sobolová 2023, s. 32–33, 36, 69).
Stav C.
Provenience: sbírka Viléma Trmala
Literatura:
Anonym, František Bílek, Nový život 11, 1906, s. 43.
Marie Halířová – Hana Larvová (edd.), František Bílek (1872–1941), Praha 2000.
Karel Kavička, Bílkova Křížová cesta v děkanském a farním kostele Povýšení sv. Kříže v Prostějově, Brno 2016.
Štěpán Kohout – Pavel Marek – Oldřich Svozil (edd.), Korespondence katolické moderny: dopisy Františka Bílka a Karla Dostála-Lutinova z let 1896–1923, Olomouc 2007.
Dominika Sobolová, Křížové cesty Františka Bílka, bakalářská diplomová práce, Katedra dějin umění, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2023 (ved. PhDr. Martin Krummholz, Ph.D.).
Stav: povrch je znečištěný a zašlý, restaurátorské očištění by zlepšilo čitelnost malby.
Aukční přirážka činí 22 % ke kladívkové ceně.



Načítání většího rozlišení