A87/215
Jaroslav Fousek (1885-1954)
ZAHRADA
1919
Olej na kartonu, 39x48,8 cm, signováno a datováno vlevo dole "JAR. FOUSEK. 19". Nerámováno.
Výjev zahrady s postavami na lavičce Fousek nepojímá jako popisnou vedutu, ale jako hru světla a stínu. Tmavé, výrazně konturované kmeny a větve tvoří jakousi mříž, skrze kterou se otevírá prosluněný prostor v pozadí. Je to postup, který vychází z postimpresionismu a z Preislerovy školy a blíží se dobovému zájmu o Cézannovu a Gauguinovu výstavbu obrazu. Fousek ale zůstává u lyrického, intimního pojetí. Motiv zahrady, odpočinku a tichého soukromí patří k obrazu měšťanské pohody, který se v české malbě před první světovou válkou a v meziválečných letech těšil velké oblibě.
Stav B.
Uprostřed horního okraje drobná perforace, v horní části škrábanec, roztřepené rohy.
Ze sbírky PhDr. Jiřiny Hockeové, české historičky umění a dlouholeté kurátorky Domu umění města Brna.
Fousek patří k generaci narozené v polovině 80. let 19. století, tedy ke stejným ročníkům jako malíři Osmy. Jeho cesta však nevedla přes akademii a avantgardní skupiny. Vystudoval reálku v Kutné Hoře a pražskou Uměleckoprůmyslovou školu u Emanuela Dítěte, Jana Preislera a Josefa Schikanedera a celý život působil jako pedagog výtvarné výchovy na středních školách. Rozhodující byl pro něj Preisler, který na UMPRUM učil od roku 1902 a pro celou mladou generaci byl prostředníkem mezi symbolistní secesí a modernou. Od něj si Fousek odnesl cit pro barvu jako hlavní nositele výrazu a pro rytmickou, dekorativní stavbu plochy. Fousek stál mimo hlavní proudy a výstavní scénu. Jeho tvorba byla systematicky představena až posmrtně, výstavou Obrazy, kresby v Domě umění města Brna roku 1985.
Aukční přirážka činí 22 % ke kladívkové ceně.



Načítání většího rozlišení