A87/217
Stanislav Lolek (1873-1936)
TETŘÍVCI
Olej na kartonu, 51x71 cm, signováno vpravo dole "Lolek St.". Rámováno, zaskleno. Obraz zachycuje jeden z nejoblíbenějších motivů české myslivecké malby, jarní tok tetřívků. Na rašelinné louce, ještě pokryté ranní jinovatkou a zahalené mlhou, tokají kohouti s roztaženými lyrovitými ocasy a zářivě bílým podocasním peřím, zatímco nad nimi přelétá slepička. Lolek tu spojuje dvě své celoživotní vášně: přesnou mysliveckou znalost chování zvěře a malířskou radost z krajiny. Je to zkušenost lesníka, který podobné mrazivé jitro jistě sám mnohokrát prožil. Obraz odpovídá Lolkově zralé fázi, kdy postupně přešel od veristického realismu k impresionismu. Krátké, živé tahy štětce vytvářejí chvějivou texturu trávy a vřesu. Mlha splývá s porostem a ptáci nejsou vypreparovanými exempláři, ale nositeli dramatického náboje ve ztichlé ranní přírodě. Přírodovědná přesnost a malířská volnost se tu potkávají v tom, co dělá Lolka jedinečným v české malbě přírody a jejích zvířecích obyvatel. Stav A.
Lolek patří k nejosobitějším krajinářům a zvířecím malířům Mařákovy školy. K umění přišel neobvyklou cestou: vystudoval lesnickou školu v Písku a v letech 1893–1895 pracoval jako lesník na velkostatku u Lnář, kde začal kreslit na okraje lesnických map. Na radu přátel pak studoval v letech 1895–1901 na pražské akademii u Julia Mařáka a Rudolfa von Ottenfelda. Byl vášnivým myslivcem a znalcem přírody, což je v jeho zvířecích obrazech vždy patrné. Široké veřejnosti se zapsal jako autor kreseb lišek, ke kterým Rudolf Těsnohlídek napsal Lišku Bystroušku, předlohu Janáčkovy opery. Od roku 1929 vedl Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Člen SVUM spolu s J. Uprkou. Významný představitel Mařákovy krajinářské školy.
Aukční přirážka činí 22 % ke kladívkové ceně.



Načítání většího rozlišení