A87/235
Ludvík Vacátko (1873-1956)
MUŽSKÝ AKT S KOŇMI
Olej na kartonu, 53,5x69,3 cm, signováno vpravo dole "VACÁTKO". Rámováno. Verso značeno číslem "1627" a rozměry obrazu + torzem papírového štítku. Obraz ukazuje podstatnou polohu Vacátkovy tvorby. Neznámější je jako malíř vojenských a bitevních scén a koní v práci, tady ale propojuje zvířecí žánr s idealizovaným mužským aktem a alegorií. Nahý jezdec s náručí plodů na hřbetě koně odkazuje k antickému ideálu souladu člověka, zvířete a přírody a k ikonografii hojnosti či podzimní sklizně. Je to obraz bez konkrétního místa a času, ve kterém kůň přestává být pracovní silou nebo válečným nástrojem a stává se symbolem vitality. Obraz zapadá i do dobového kultu zdravého těla a pohybu, který v meziválečném Československu nesl hlavně Sokol. Na pražské akademii absolvoval Vacátko u Vojtěcha Hynaise, jehož alegorické akty a dekorativní kompozice, zakotvené v pařížském akademismu, patřily k vrcholům české malby přelomu století. Hynaisovu idealizaci těla zde přenáší do vlastního výrazu a spojuje ji se svou vynikající znalostí anatomie zvířat. Volný, široký rukopis a barevné stíny už ale nepatří do 19. století, akademickou kompozici podává moderní, uvolněnou malbou. Stav B. Menší skvrny a oděrky.
Vacátko měl mezi českými malíři výjimečnou životní dráhu. Rodiče pro něj vybrali kariéru důstojníka a po vojenské škole učil kreslení na pražské kadetní škole. Při službě v letech 1895–1901 studoval na pražské akademii u Vojtěcha Hynaise a pokračoval v Paříži, Vídni a Mnichově. Spojení vojenské zkušenosti a akademického školení předurčilo jeho obor. Do české malby přinesl tradici bitevního a zvířecího žánru, který byl v rakousko-uherském prostředí živý, ale v české krajinářsky orientované malbě poměrně vzácný. Luděk Marold si ho vybral jako specialistu na zvířata pro spolupráci na panoramatu Bitva u Lipan, což ukazuje, jak byl jeho talent ceněn už na přelomu století. Vacátko se v době, kdy kůň z městského života mizel, stal jedním z posledních, kdo zvíře maloval z hluboké osobní znalosti. I tehdy ještě jezdil po městě na koni a jeho „způsoby rakouských důstojníků“ byly často kritizovány. Odkaz na koně posiloval i jako pedagog a teoretik. Ovlivnil Jiřího Židlického a Františka Liebla a roku 1928 vydal knihu „Malířství zvířat“. Jeho práce byla zastoupena i v umělecké soutěži letních olympijských her 1932
Aukční přirážka činí 22 % ke kladívkové ceně.



Načítání většího rozlišení