A87/245
Vladimír Svoboda (1937-2023)
RECEPTOR
ca 1971
Olej na sololitu, 120x149,5 cm. Lištováno.
Monumentální Receptor patří k nejpůsobivějším Svobodovým kompozicím počátku sedmdesátých let. Obraz je postavený na napětí dvou světů. Vlevo se na sytě rudém, žhnoucím podkladu otevírá velký kruhový útvar: tyrkysově modrozelený střed, z něhož paprsčitě vyrůstají trubicovité výběžky s otvory na koncích, připomínající mořskou sasanku, květ nebo nitro neznámého smyslového orgánu. Lemuje jej zemitý prstenec, z něhož vybíhají tykadla zakončená kulovitými bulkami. Celý útvar působí jako živé, naslouchající oko, které přijímá podněty z okolí. Název je klíčem k celé kompozici a Svoboda v něm otevírá znepokojivou dvojznačnost. Receptor je v biologii orgán, který přijímá signály, v technice anténa, přijímač, mikrofon. Oko s tykadly je tak zároveň citlivým smyslovým orgánem i aparátem, který nepřetržitě naslouchá a zaznamenává. Rok 1971 tomu dává konkrétní obsah. S nástupem normalizace prostoupilo veřejný i soukromý život všudypřítomné sledování: odposlechy bytů a telefonů, sítě informátorů, vědomí, že každé slovo může být zachyceno. Svoboda tuto atmosféru nepřevádí do politické ilustrace, ale do obrazu organismu, v němž se technika sledování srostla se živou tkání. Pozorovatel a pozorovaný v něm splývají a výsledkem je podivně přesný obraz paranoie, která tehdy ovládla společnost. Strach, že jsme stále slyšeni, i nutnost naslouchat sám sobě a uchovat si vnitřní svobodu. Výjimečné galerijní dílo výjimečné doby, která znepokojivě rezonuje právě v dnešních časech.
Stav B.
Brněnský malíř Vladimír Svoboda se narodil v Jiříkovicích u Brna. V letech 1955–1959 studoval na brněnské Střední uměleckoprůmyslové škole u Jaromíra Zeminy. K malbě ho přivedl otec, rovněž malíř Vladimír Svoboda. Zájem o přírodu ho zavedl na veterinu, kterou ale nedokončil, a příroda se stala trvalým zdrojem jeho tvarů. V šedesátých letech vyvinul osobitou techniku: křídový podklad nanášel špachtlí na dřevo nebo sololit a vytvářel tak nízký reliéf, který následně barevně dotvářel. Jeho tvorba se blíží pražskému informelu a strukturální malbě okruhu Mikuláše Medka. Od konce šedesátých let se v ní objevují vodní fauna, brouci, smyšlení tvorové, pravěká zvířata, Venuše a mořské panny. Bývá proto označován za stvořitele nové živočišné říše.
Aukční přirážka činí 22 % ke kladívkové ceně.



Načítání většího rozlišení