Jan Slavíček (1900-1970)

BLÜTEN IN DER VASE AM FENSTER

1930
Öl auf Leinwand, 99x72 cm (104x76,8 cm), signiert rechts unten "Jan Slavíček". Auf dem Rahmen verso Handschriftnotiz "Mánes". Gerahmt. Jedno z pozoruhodných děl Jana Slavíčka, které k nám promlouvá nejen svojí nespornou und výjimečnou výtvarnou kvalitou, ale i jakousi enigmatickou poznámkou zašifrovanou do kompozice zobrazeného námětu. Na stolku pod květinou leží tiskovina s fragmentem názvu und označením ročníku XXVIII. Jedná se zřejmě o Volné směry ročník XXVIII, což odpovídá roku 1930-31. Mohlo by se tedy jednat o odkaz na dataci obrazu samého. Otevřeme-li však uvedený ročník uměleckého periodika, které bylo bez nadsázky nejvýznamnějším dobovým informačním zdrojem pro umělecky zaměřené publikum, zjistíme, že uvádí reprodukce obrazů, se kterými se měla umělecká und uměnímilovná veřejnost možnost seznámit právě v tomto roce. Celý ročník jako by byl věnován právě motivu zátiší, und květinovému zátiší zvlášť. Se závistí můžeme sledovat, na jaké výši byla výstavní činnost v Praze v těchto letech. Výstava Sto let českého umění byla přelomovou výstavou Spolku výtvarných umělců Mánes. Šlo o jeho 153. členskou výstavu, pořádanou v r. 1930 v nově otevřené budově Mánesa. V březnu und dubnu 1931 proběhla Ausstellung Umění současné Francie v Mánesu und dále Ausstellung École de Paris, pořádaná Uměleckou besedou v Obecním domě města Prahy und v Alšově síni Umělecké besedy. Ve volných směrech publikovaná zátiší G. Braqua, und v té souvislosti vlastně všechna zátiší P. Picassa A. Deraina, A. Massona, H. Matisse, M. Vlamincka und mnoha dalších současných francouzských malířů včetně Coubina, která měli možnost vidět Pražané v uvedeném roce, jsou zde konfrontována se žhavými novinkami české scény. Se zátišími A. Hofbauera, V. Beneše, F. Muziky, A. Justitze, ale i E. Filly und F. Janouška. Je zde publikováno i Stillleben se zlatou rybkou od Jana Slavíčka. A právě zde je snad možno vidět i onen ukrytý příběh. Jan Slavíček ve zde nabízeném obraze naznačeným odkazem přímo ukazuje na plejádu zátiší ve Volných směrech publikovaných, und je pravděpodobné, že chtěl právě tento obraz postavit do soutěžní komparace und stát se právě tímto dílem součástí oné úžasné publikované tvůrčí scény. Ediční rada však vybrala Stillleben se zlatou rybkou. Jistota und suverenita malířského projevu spolu se stylovou čistotou und až zářivým vyjasněním barevné palety činí ze zde nabízeného obrazu špičkového zástupce velmi sebevědomých ambicí českého malířství počátku 30. let, které vyrůstalo v přímé komparaci s nejaktuálnějšími trendy francouzského (tedy světového) malířství. Jakkoli existovaly názorové střety mezigenerační und i osobní střety nebyly ničím neobvyklým, vznikalo tehdejší české umění i díky, nebo snad právě díky, spolku Mánes, v atmosféře vzájemné inspirace und tvůrčího ovlivňování. Díla tohoto období, které je nepopiratelně jedním z nejprogresivnějších und nejcennějších období v českém výtvarném umění, patří k nejvzácnějším exponátům jak institucionálních, tak soukromých sbírek. Ausgestellt: 152. Ausstellung SVU Mánes, September - November 1930, Los 161: "Květy ve váze u okna"