Jindřich Eckert (1833-1905)

PRINCEZNA MARIE THERESE LOBKOWITZ A PRINC ALEXANDER VON WINDISCH GRÄETZ S MATKOU

1899, 1901
Soubor dvou chloridostříbrných fotografií z ateliéru Heinricha Eckerta. Na první je princezna Marie Therese Lobkowicz (1767-1820), albuminová fotografie adjustovaná na kartonu. Karton značen slepotiskovým razítkem s datem vlevo dole "1899", vpravo dole se jménem atelieru "Eckert". 70x41 mm (80x42 mm). Recto rukopisně popsáno modrým inkoustem "Prinzessin Marie Therese Lobkowitz", verso modrým inkoustem "P. Marie Therese Lobkowitz". Druhá fotografie zachycuje prince Alexandra Alfreda Franze Antona von Windisch Gräetz (1899-1915) v doprovodu matky Margarete von Windisch Graetz, rozené von Harrach zu Rohrau (1870-1935), pravděpodobně chlorostříbrná kolodiová fotografie na papíru (printing-out-paper), adjustovaná na ateliérovém kartonu. Recto v levém dolním rohu značeno slepotiskovým razítkem "H. Eckert", dole modrým inkoustem rukopisně "Prinz Alexander Windischgräetz". Verso na kartonu tištěný znak ateliéru H. Eckert. Stav B.

Jindřich Eckert - jeden z nejvýznamnějších českých fotografů 19. století. Vystudoval Stavovský polytechnický institut. Fotografii se věnoval zprvu amatérsky, ale roku 1863 si otevřel v Praze na Újezdě portrétní ateliér s názvem Heinrich Eckert. Působil v Komisi pro soupis památek Prahy a spoluvytvářel tak první systém památkové péče v Čechách. Tyto jeho snímky se staly součástí sbírek Městského Muzea. Za svou fotografickou činnost byl mnohokrát oceněn medailemi či čestnými tituly. Podílel se na činnosti různých fotografických organizací a prvních časopisů s tímto zaměřením. V počátečním období se věnoval především portrétování, ale i alegorickým kompozicím a živým obrazům. Dnes je z jeho tvorby nejvíce ceněna kvůli svému dokumentačnímu významu fotografie místopisná. Kromě Prahy zachycoval např. Šumavu či Krkonoše. Část jeho pražských snímků z míst určených k asanaci byla publikována: Praha královská (1898) a Pražské ghetto (1902). Podílel se i na dokumentaci výrobků významných firem, např. Ringhoffera a Křižíka. Po Eckertově smrti vedla ateliér nejdříve jeho dcera Ludmila pod názvem Atelier Eckert. V roce 1908 jej převzali fotografové Antonín Cetl a Antonín Bohouš, kteří pak i pořizovali nové fotografie z Eckertových negativů.