Jaroslav Petrák (1883-1917)

KRČ

1907
Platinotypie (?) na matném papíru, původní autorský pozitiv. 53x115 mm, autorsky výstavně adjustováno na modrém papíru 180x240 mm. Stav A/B. Za laskavou konzultaci děkujeme Pavlu Scheuflerovi, který potvrdil autorství a dataci fotografie.

První teoretik české fotografie, významná osobnost soudobé české amatérské tvorby. Pocházel z rodiny holiče v Josefově. Od r. 1900 pracoval v Technologickém průmyslovém muzeu Obchodní a živnostenské komory. V roce 1903 byl přijat do ČKFA, kde zastával funkci knihovníka a v letech 1911-1912 jednatele. Na klubové výstavě roku 1906 byl poprvé (a naposledy) v ČKFA oceněn. 1907 byl jeho Portrét slečny P. zařazen v obrazové příloze Fotografického obzoru. 1907 byl vydán Rádce ve fotografování od Ludwiga Davida s Petrákovým překladem, vůbec nejvydávanější česká fotopříručka. Přispíval svými studiemi i recenzemi výstav do fotografických časopisů. Na výborové schůzi ČKFA 10. 3. 1913 byl z klubu vyloučen. Fotografoval portréty, krajiny a akty, nechybí ani večerní a noční náladové snímky, některé provedené technikou gumotisku. Petrák je autorem 4 knih. 1910 vydal knihu Žeň světla a stínu, v níž v souladu s poznatky Willyho Warstata zdůrazňoval, že umělecká fotografie má mimo všeobecně platné zákony o estetice a harmonii ještě řadu speciálních pravidel, vyplývajících z technické povahy procesu. Základy umělecké fotografie vyšly tiskem v roce 1916 (II. vydání 1918). Obě tyto práce sice byly významnými českými texty, názorově nicméně nebyly příliš inovativní, vycházely zejména z obdobných publikací německých. 1911 byly tiskem v Plzni vydány Dějiny fotografie, patrně první český historiografický text věnující se fotografii u nás.