Sylva Lacinová-Jílková (1923-2019)

ZÁVĚSNÝ RELIÉF

2. pol. 60. - 1. pol. 70. let 20. stol.
Bukové dřevo, kov, 80,5x63,7 cm, zezadu sign. „LACINOVÁ“, zasazeno v železné rámové konstrukci o rozměrech 95x110 cm. Lacinová v této své tvůrčí fázi dává přednost dřevu a mědi, vytváří např. závěsné reliéfy Oblaka (1967, divadlo Šumperk), Prometheus (1968) nebo Zrození (1969; oba Brno). Dosahuje dramatického střídání světla a stínu díky povrchové členitosti, kdy různé části vystupují do popředí a vyvolávají tak dojem pohybu, plynutí a vývoje přírodních procesů. Stav A.

Sylva Lacinová-Jílková - brněnská sochařka. Od r. 1942 navštěvovala večerní kurzy kreslení a modelování na ŠUŘ v Brně a zároveň soukromě studovala u sochaře F. Hořavy , řezbáře a restaurátora H. Kotrby (1942-1943) a 1943-1944 u V. Makovského na Škole umění ve Zlíně. 1945-1950 absolvovala AVU u K. Pokorného. 1950-1951 pracovala v brněnském ateliéru V. Makovského. 1955 získala cenu Osvobození města Brna, 1965 Krajskou cenu A. Procházky. 1969 byla vyloučena ze SČVU a 15 let nesměla samostatně vystavovat. 1983-1990 uspořádala 6 samostatných výstav (Brno, Hodonín, Jihlava, Trenčín, Brno, Praha). 1997 obdržela Cenu města Brna za celoživotní práci. Během svého převážně moravského působení vytvořila několik desítek exteriérových sochařských prací pro architekturu a veřejná prostranství a množství plastik do veřejných interiérů, a to i v zahraničí. Ve sbírkách galerií a muzeí se nacházejí desítky jejích komorních plastik ze dřeva, sádry či kovu.