František Štorek (1933-1999)

ODYSSEUS TROSEČNÍK

1980
Bronz, v. 35 cm, ražená sign. "ŠTOREK". "Okouzlen básnickou skutečností Homérova světa a jeho hrdinů, kteří rezonují myšlenky, city a zásady i dnešního člověka, vytváří sochy a reliéfy drobných rozměrů, avšak velké emocionality. (...) Především v plastikách inspirovaných Odysseovými příběhy posiluje epická fabule iluzivní tendence plastické skladby, která navozuje charakteristiku figury i předmětu, prostoru i prostředí. (...) Antický mýtos, který sehrál tak význačnou roli jako inspirativní zdroj meziválečného, zvláště imaginativního umění, má ve Františku Štorkovi povolaného a zaníceného interpreta. Je pro něho podobenstvím, jímž osvětluje ideje, klady a zápory lidských povah a charakterů v jádře neměnných..." (cit.: František Štorek - Jaroslava Pešicová, František Štorek : Zapomenutý deník, Praha 2004, s. 112). Reprod.: ibidem, s. 125. Provenience: sbírka Alexandra Skalického.

František Štorek - český akademický sochař. Jeho otec vlastnil kovářskou dílnu, kterou později František zdědil. Vyučil se na Vyšší průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích, v letech 1953-1959 studoval na AVU u prof. J. Laudy a V. Makovského, 1964-1967 zakončil aspiranturou u prof. K. Hladíka a K. Lidického. Po studiích se usadil v Praze trvale, poznal zde také svou pozdější manželku, malířku J. Pešicovou. Zpočátku vytvářel hlavně sochařské portréty, později v 60. letech pak kamenné nebo svařované železné sochy, většinou nefigurativní. Rokem 1968 se začal orientovat opět na figurální tvorbu, jíž zůstal věrný po celý zbytek své kariéry. Silně se inspiroval především antikou a řeckou mytologií. Jeho životním dílem je bronzová socha Ikara na kašně před Novou radnicí v Ostravě. Jeho díla byla s úspěchem vystavována v mnoha českých galeriích a koncem 80. let měl několik samostatných výstav také v Belgii a Francii. Získal rovněž několik významných ocenění za svoji tvorbu: 1966 Country prix, Madurodam, Haag; 1967 Cena ČFVU, I. pražský salon; 1973 Cena mezinárodního bienále drobné plastiky, Budapešť a 2003 Cena Masarykovy akademie umění (in memoriam).