Zdena Fibichová (1933-1991)

OBJEKT

2. pol. 70. let 20. stol.
Keramika bíle glazovaná, barevné obtisky, zlacení, v. 29 cm. Celkově autorčina tvorba v sedmdesátých letech intenzivně tíhla k pitoresknosti. Předměty denní potřeby pojednané reliéfně se postupně modifikovaly v keramické objekty bizarních, roztodivných tvarů a převážně dekorativního charakteru. Důvodem vývoje mohla být frustrující atmosféra normalizace, jež u mnohých dalších výtvarníků vedla k podobnému směřování tvorby. (...) I zde uplatnila princip imitace materiálů hlínou, avšak pitoresknost těchto objektů a jejich tvarová rozmanitost je již příliš výrazná a přebujelá. Nabývají neurčitých obrysů, navíc je téměř ve všech případech glazovala, engobovala a zlatila, čímž podporovala jejich primárně ozdobnou povahu. (...) Fibichová se postupně stahovala do ústraní, které v některých chvílích hraničilo s dobrovolnou izolací. (...) Mezi lety 1975-1979 sochařka vytvořila velice málo prací, neboť se v tomto období jen málokdy přesvědčila k tvorbě. Pokud se tak stalo, výsledkem byl buď reliéf, který působí ve srovnání s jejími pracemi z předchozích let vyprázdněností obsahu, či vymodelovala dekorativní předmět, který dává okázale najevo svoji nepraktičnost a absenci funkčnosti. Sama autorka hodnotila práce z tohoto období velice kriticky." (Vendula Vašátková, Zdena Fibichová (1933-1991), dipl. práce, ÚDU FF UK, Praha 2008, s. 101 a n.) Stav A. Provenience: sbírka Alexandra Skalického.

Zdena Preclíková-Fibichová - česká sochařka, keramička a malířka, pravnučka hudebního skladatele Z. Fibicha. V letech 1948–1952 studovala na Vyšší škole bytového průmyslu u V. Markupa a v l. 1952–1957 na VŠUP u J. Wagnera. Od roku 1959 byla členkou skupiny Trasa, s níž také vystavovala. V roce 1955 se provdala za sochaře V. Preclíka. Její sochařský jazyk procházel postupnou proměnou od archaizující figurace přes strukturální a geometrické objekty až k plastikám a keramickým reliéfům, inspirovaným každodenními předměty a rituály. Věnovala se tématice ženských těl, vytvářela hlavy a torza, abstraktní, stylizované postavy se zoomorfními prvky a silnou emocionální sdílností, podtrhovanou někdy ještě tlumenou barevností.