Bohumil Šťastný (1905-1991)

RENTGENOGRAF

20.-40. léta 20. stol.
Bromostříbrná fotografie na polomatném papíru, původní autorská zvětšenina. 29,6x23,7 cm. Verso značeno autorským razítkem, tužkou zkratka autorova jména "Šť.". Experimentální snímek z dílny Bohumila Šťastného je dobrým příkladem průniků vědecké fotografie do oblastí výtvarného umění. Autor v tomto případě zkombinoval rentgenografický snímek s elektrickými výboji (jiskrami). Výsledné dílo evokuje bujné ohňostroje fantaskních krajin. Nepatrně roztřepené horní rohy, 2 trhliny na okrajích ca 1 mm.

Bohumil Šťastný - pražský fotoreportér, zakladatel fotografického žurnalismu a průkopník barevné fotografie ve 30. letech. Vystudoval Státní grafickou školu v Praze, od roku 1926 pracoval jako redakční fotograf Pestrého týdne, kde publikoval převážně anonymně. Věnoval se také dokumentaci pražské kultury, např. výstav Mánesa či Umělecké besedy, zajímal se i o lékařské prostředí a reprodukoval výtvarná díla pro nakladatelství Orbis či Melantrich. Kromě fotoesejů se zabýval také zátiším, portrétem, architekturou a reklamní fotografií (např. pro Poldi Kladno, Vítkovické železárny či Jawu). Ve své experimentální tvorbě využíval také fotomontáž, vícenásobnou expozici či optickou deformaci obrazu. Pod režií Evžena Markalouse pořídil sérii snímků z pražských nemocnic. V tomto cyklu se objevily snímky deformovaných obrazů na kovových plochách reflektorů a jiného zařízení, které byly vystaveny v roce 1929 na přelomové výstavě Film und Foto ve Stuttgartu. Koncem 30. let fotil na Podkarpatské Rusi lidové kroje a architekturu, za 2. svět. války pak např. korunovační klenoty, ale také mikrofilmy pro zahraniční odboj. Dokumentoval také Pražské povstání, tyto jeho fotografie r. 1946 otiskl L. Moholy-Nagy v knize "The New Vision". Byl členem a, v letech 1932-1948, předsedou Českého fotografického spolku. Do roku 1965 působil také pedagogicky na Státní průmyslové škole grafické v Praze. V roce 2008 věnovala jeho dcera část jeho děl Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze.