Jaroslav Rössler (1902-1990)

PARIS II.

1958
Bromostříbrná fotografie na lesklém papíru, původní autorská zvětšenina. 18,1x17,7 cm. Verso značeno autorským razítkem, fixou podpis autora. Tento snímek pochází z roku 1958, kdy se Jaroslav Rössler po bezmála dvacetileté odmlce opět vrací k volné tvorbě. Fotografie z tohoto roku jsou nesmírně zajímavé a krásně dokladují Rösslerův svěží a novátorský přístup k fotografickému médiu v kterémkoli jeho tvůrčím období. V tomto roce návratu Jaroslav Rössler vytvořil sérii fotografií, ve kterých použil a nově interpretoval staré negativy z 20. let. Snad nejslavnější z této série je soubor portrétů Ireny Čížkové kterou fotografoval před čistou stěnou, na kterou promítal své abstraktní snímky z první poloviny 20. let. Staré negativy tedy nevyužil jen k tomu, aby z nich nakopíroval nové pozitivy, ale vytvářel s jejich pomocí i zcela nová a originální díla. Stejně tak je tomu u nabízené fotografie, kde snímek Eiffelovy věže (pravděpodobně z roku 1928) promítl pod úhlem na podložku a na promítaný obraz položil vejce - dokonale stereotomní objekt v přímém kontrastu s čistě tektonickou Eiffelovou věží poněkud dekonstruktivisticky odkazuje k tvorbě předních surrealistů, pro které bylo vejce stěžejním motivem. Tato série staronových fotografií z roku 1958 vytváří jakýsi pomyslný most mezi současností a minulostí, kterým se Rössler vyrovnával se svojí předválečnou tvorbou a pravděpodobně i nostalgií po milované Paříži. Při pravém okraji zacelená trhlina 5 mm, jinak v perfektním stavu.

Jaroslav Rössler - český fotograf. Vyrostl v českoněmecké rodině, chodil do české školy, 1917 zanechal studií a nastoupil do ateliéru F. Drtikola a A. Škardy v Praze (oba tehdy byli ve válce). Vyučen 1920. S menšími přestávkami pracoval pro Drtikola až do roku 1925 i se svou manželkou Gertrudou Fischerovou (1884-1976, vyučena u Drtikola 1916). Od r. 1923 člen Devětsilu, publikoval v meziválečných časopisech Pásmo, Disk a Stavba. 1925-1926 pobýval v Paříži, od roku 1926 fotografoval pro Osvobozené divadlo a Pestrý týden. Koncem roku 1927 odjeli Rösslerovi natrvalo do Paříže, kde pracoval ve studiu Lorelle, jež asi v roce 1932 změnilo majitele a přejmenovalo se na Studio Piaz. Spolupráci s Lucienem Lorellem obnovil 1934 a krátce byl zaměstnán i v ateliéru Manuel Fréres. Byl specialistou na náročné pozitivní procesy a kombinace fotografie s písmem a kresbou. Jeho kontakty s českou a francouzskou kulturou byly sporé. Rösslerovým koníčkem bylo fotografování v ulicích Paříže. 1935 fotografoval průběh pouličních demonstrací, byl zatčen a vyhoštěn zpět do Československa. Utrpěl těžký šok, který ovlivnil jeho další život. Po návratu do Prahy si otevřel ateliér na Žižkově, kde byl činný až do důchodu. Od 50. let se s rostoucí intenzitou věnoval volné tvorbě. Je též autorem vynikajících kreseb, které zřejmě vznikaly během několika krátkých period. Jeho celoživotním zájmem byla dále radiotechnika (autoportrét s rádiem) a fotografická technika, např. osvětlovací. Značná část R. díla se nedochovala, např. fotogramy. Spolu s J. Funkem patří k průkopníkům moderní fotografie. Podobně jako J. Funke a A. Renger-Patzsch a na rozdíl od L. Moholy-Nagye, A. Rodčenka nebo Man Raye byl ryzím fotografem a fotografie pro něj byla především cílem, méně již součástí realizací širších výtvarných celků.