Facebook Instagram


Hlavní stránka > Aukce > 21. Umění na papíře > Pražské ghetto

O21/031

↑ Zpět na položky « »

Adolf Kašpar (1877-1934)

Jindřich Eckert (1833-1905)

PRAŽSKÉ GHETTO

1902
Vel. 2°, 27x35,5 cm, 146 s., původní brožovaná šitá vazba v obálce. Titulní strana tištěna v černé a červené barvě. "PRAŽSKÉ GHETTO, SPOLEČNOU PRACÍ IGNÁTA HERRMANA, Dra. JOS. TEIGE A Dra Z. WINTRA, KRESBY OD A. KAŠPARA, NÁKLADEM ČESKÉ GRAFICKÉ SPOLEČNOSTI "UNIE" V PRAZE 1902". K reprodukci fotografických pohledů v tomto díle použito fotografií z ateliéru C. a K. dvorního a komorního fotografa H. Eckerta v Praze. Na titulní straně vpravo nahoře podpis a datace "Dr. Zdeněk Brabec, 31.7.1953". Rozvolněná vazba, místy nažloutlé, uvnitř čisté a bez poškození. Hřbet natržený a odřený, okraje obálky odřené a natržené.

Adolf Kašpar - studoval na pražské akademii pod vedením Maxmiliána Pirnera. Stal se známý především jako ilustrátor. Ilustroval například Babičku Boženy Němcové nebo knihy Aloise Jiráska, Jana Nerudy a dalších.

Jindřich Eckert - jeden z nejvýznamnějších českých fotografů 19. století. Vystudoval Stavovský polytechnický institut. Fotografii se věnoval zprvu amatérsky, ale roku 1863 si otevřel v Praze na Újezdě portrétní ateliér s názvem Heinrich Eckert. Působil v Komisi pro soupis památek Prahy a spoluvytvářel tak první systém památkové péče v Čechách. Tyto jeho snímky se staly součástí sbírek Městského Muzea. Za svou fotografickou činnost byl mnohokrát oceněn medailemi či čestnými tituly. Podílel se na činnosti různých fotografických organizací a prvních časopisů s tímto zaměřením. V počátečním období se věnoval především portrétování, ale i alegorickým kompozicím a živým obrazům. Dnes je z jeho tvorby nejvíce ceněna kvůli svému dokumentačnímu významu fotografie místopisná. Kromě Prahy zachycoval např. Šumavu či Krkonoše. Část jeho pražských snímků z míst určených k asanaci byla publikována: Praha královská (1898) a Pražské ghetto (1902). Podílel se i na dokumentaci výrobků významných firem, např. Ringhoffera a Křižíka. Po Eckertově smrti vedla ateliér nejdříve jeho dcera Ludmila pod názvem Atelier Eckert. V roce 1908 jej převzali fotografové Antonín Cetl a Antonín Bohouš, kteří pak i pořizovali nové fotografie z Eckertových negativů.


Tato aukční položka byla dražena před více než rokem, údaje jsou dostupné pouze pro přihlášené zákazníky. Pokud dosud nemáte svůj účet, můžete si jej zaregistrovat .
Kontaktní údaje
Váš dotaz
↑ Zpět na položky « »